Milníky techniky: historie techniky
Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu
«
milníky techniky
TT ++ TT
Technika a trh 4/2024
Zrození jeřábu, kladka, 6.–5. století př.n.l.
První jeřáb se zrodil v Řecku. Římané později tuto technologii s velkým vděkem převzali. Jednoduchá kladka pro čer-
pání vody ze studny, která se používala ještě nedávno. Ze začátku byl jeřáb zjednodušeně jenom lano položené
přes kladku. Předtím, než se zjistilo, že je možné využívat výhody kladky pro zvedání předmětů, byla jednoduchá
kladka používána již mezi 8.–9. st. př. n.l. pro čerpání vody ze studní. Jednoduchá kladka neposkytovala žádný
mechanický zisk jako takový, ale změnila směr pohybu z tahání k sobě k tahání směrem dolů, kde šlo využívat
celou váhu těla. Mechanický zisk z těchto zařízení se začal zvyšovat pomalu až nástupem novějších technologií.
Největším vynálezem v této oblasti (kolem 4. století př.n.l.), který se používá až do dnešní doby, bylo objevení
kladkostroje – složených kladek z jedné volné a jedné pevné. A dále přidávání dalších kladek do bloku. Mechanic-
ký zisk se zde násobí počtem použitých kladek. Používáním kladkostrojů mohl jeden člověk uzvednout mnohem těž-
ší břemena než do této doby. Jestliže jeden muž mohl díky jednoduché kladce uzvednout 50 kg, díky kladkostroji se
třemi kladkami už to bylo 150 kg a 250 kg pokud bychom použili kladek pět. Nevýhodou kladkostroje byla opět vzdá-
lenost ke zdvihání a tím i čas potřebný k přemístění břemene.
Karl Ferdinand Braun (6. června 1850–20. dubna 1918)
Karl Braun studoval na univerzitě v Marburgu a v Berlíně, kde získal titul v roce 1872. Dále se stal ředitelem Fyzi-
kálního ústavu a profesorem fyziky ve Štrasburgu (1895). Jeho výzkumy se týkaly oscilace strun a elastických lan,
dále vedení elektrického proudu v elektrolytech a mezi jinými i mechanické teorie tepla. Dalšími jeho příspěvky
do fondu vědy bylo vypracování teoretických základů Le Chatelierova principu pohyblivé chemické rovnováhy,
objev usměrňovacího účinku polovodičů (1874), konstrukce Braunovy trubice a oscilografu na principu katodo-
vých paprsků (1897). V následujících letech se věnoval bezdrátové telegrafii, což mu v roce 1909 přineslo Nobe-
lovu cenu – druhou polovinu získal Guglielmo Marconi.
Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874-20. července 1937)
Marchese Guglielmo Marconi byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik. Marconi je považován za autora bez-
drátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik
let dříve Nikola Tesla. Marconi založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického
spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán (provoz zahájilo v roce 1931). V roce 1909 obdržel společ-
ně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce
1936 se stal členem Papežské akademie věd. Již během studií na univerzitě v Bologni se zajímal o výsledky po-
kusů Heinricha Hertze a pokoušel se je zopakovat. Dne 2. června 1896 získal patent na bezdrátový telegraf. V ro-
ce 1897 založil telegrafní společnost a vysílal na vzdálenost 15 km. V roce 1898 provedl spojení z palub lodí a první
sportovní reportáž. Dne 12. prosince 1901 provedl první transatlantické bezdrátové spojení. Byl autorem mnoha dal-
ších vynálezů (magnetický detektor, duplexní radiotelegrafie, rotační jiskřiště, vodorovná směrová anténa a tak dále).
Anders Celsius (27. listopadu 1701–25. dubna 1744)
V letech 1736 až 1737 navrhl a osobně se zúčastnil Laponské expedice vedené francouzským astronomem Maupertu-
isem do Tornia. Expedice postupnými měřeními délky jednoho stupně zeměpisné šířky dokázala Newtonovu hypo-
tézu o zploštění Země na pólech. Svojí účastí na expedici se stal velmi známým a tak mu švédské úřady poskytly fi-
nance na otevření Celsiovy observatoře. Tato observatoř byla otevřena roku 1741 a on sám ji vybavil
nejmodernějšími přístroji, které získal při svých cestách po cizině.
Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami magnetického pole Země.
Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou 0,4 mag. Stal se známým roku 1742, kdy na-
vrhl Celsiovu stodílkovou teplotní stupnici. Jeho stupnice ale byla původně obrácená, bod varu vody měl 0 a bod tuh-
nutí +100°. Do nám známého tvaru ji obrátil až roku 1745 Carl von Linné, rok poté, co Celsius zemřel na tuberkulózu.
Thomas Andrews (7. února 1873-15. dubna 1912)
Již od mládí projevoval Andrews nadšení pro stavbu lodí. V 16 letech, po ukončení školní docházky na Royal Belfast
Academical Institution, nastoupil jako učeň do loděnice svého strýce Williama Jamese Pirriea, jedné z nejprestiž-
nějších loděnic světa - Harland and Wolff v Belfastu. Později navrhl tři největší lodě svého času a to Titanic, Bri-
tannic a Olympic.
Zúčastnil se osudné plavby Titanicu. Když se Titanic potápěl, do poslední chvíle obcházel cestující a opakoval
jim, aby si oblékli záchranné vesty a šli na palubu lodi, rozdával lidem vesty, pomáhal jim do člunů, snažil se, aby
čluny byly co nejvíce obsazovány. Naposled byl spatřen v kuřáckém salonku I. třídy deset minut před tím, než se
Titanic potopil.
Thomas Russell Crampton (6. srpna 1816-19. dubna 1888)
Crampton již ve věku 18 let navrhl parou poháněný vůz. V letech 1839 až 1844 byl asistentem I. K. Brunela a Dani-
ela Goocha z britské Great Western Railway. V roce 1843 si Crampton nechal patentovat svou konstrukci loko-
motivy. Tento typ lokomotivy našel uplatnění především ve Francii u Compagnie du Nord.
V roce 1851 položil Crampton první funkční podmořský telegrafní kabel mezi Doverem a Calais. O rok později
převzal Crampton spolu se svým společníkem Sirem Charlesem Foxem smluvně zásobování města Berlína te-
koucí vodou. K tomu založil akciovou společnost Berliner-Waterworks-Company a obdržel koncesi ke stavbě vo-
dovodů a čerpacích stanic. V roce 1855 byly Cramptonovy zásluhy oceněny Napoleonem III. jmenováním dů-
stojníkem Čestné legie. O třicet let později byl Crampton povýšen do rytířského stavu.
04_vyroci_04.qxd 20.5.2024 15:57 Page 4