Nokian WR D4: Zimní pneumatiky

Nokian_c.qxd 62 13.3.2018 8:24 Page 62 redakční testy l aktuality Pneumatiky NOKIAN WR D4 se nebojí sněhu, ledu, soli, vody ani suché dálnice Na redakční OCTÁVII jsme testovali novinku v podobě pneumatiky Nokian WR D4. Aktuálně mají pneumatiky najeto asi 5 000 km. Se zkušenostmi z delší cesty do Itálie v délce 1 700 km, máme několik poznatků. 1 200 km po dálnici a 500 km po silnicích 1. a 2. třídy dalo v testu řadu odpovědí. Zimní pneumatika Nokian WR D4 d Nokian WR D4 je vysoce kvalitní pneumatika která dokáže vnímat a dokonale zvládnout všechny zimní podmínky. Vyniká absolutní přilnavostí při jízdě na sněhu, mokru, suchu i blátě nebo sněhové břečce. Krok do neznáma ovlivněný reklamou d Nabídka českého zastoupení firmy Nokian přišla asi 14 dní, před plánovanou cestou do italských Dolomitů. Velmi rád jezdím lyžovat jak na české, rakouské, ale i na italské lyžařské svahy. Již několikrát jsem v Rakousku na sjezdovkách zahlédl reklamu právě na značku Nokian. Po krátkém přemýšlení padlo rozhodnutí, že své běžné, osvědčené, česko-německé pneumatiky, vyměním za pneumatiky Nokian, se slovy: „Testované pneu se koukni na lamely.” Prodejce se mně před zasláním testovacích T + T Technika a trh 3/2018 vzorků poměrně detailně vyptal, kam se chystám a když jsem mu popsal cestu, poradil mi právě novinku, v podání WR D4. 1 100 km po dálnici s Nokian WR D4 d Do italských Dolomitů vedla moje cesta přes Vídeň, Štýrský Hradec, Villach a dále pokračovala přes Spittal a Lienz směrem do Itálie. S poměrně slušně naloženou Škodou OCTAVIA II s pěti pasažéry a objemným střešním boxem jsme vyrazili brzy po ránu z Čech. Kdo znáte dálnici z Vídně do Villachu, víte, že je poměrně členitá a nadmořskou výškou atakuje 1 100 metrů nad mořem. No a práve mezi Štýrským Hradcem a Villachem nás zastihla 1. zimní sněhová nadílka. Ze suché dálnice za Vídní jsme se u vrcholků Koralpe dostali do nejvyšší oblasti dálnice, kde Nokiany poprvé najely na sněhovou přikrývku. Nejprve mokro, poté posolená vrstva směsi sněhu s vodou a dále přibývající vrstva sněhové pokrývky mě nabádaly ke zpomalení z běžné cestovní rychlosti 130 km/h na 100 km. Z trochu „plovoucí” OCTAVIE na suché dálnici se po upravení rychlosti na sněhu stalo zcela klidné vozidlo (měkká směs WR D4 je dle mého soudu pro vyšší rychlosti specifická a zejména na dálnici je potřeba ji více vnímat). Po opuštění výše položených oblastí přestalo chumelit a u klagenfurtského jezera jsme opět najeli na suchou dálnici, kterou OCTAVIA opustila kousek za Spittal an der Drau. Poté nás čekaly už jen silnice 1. a 2. třídy. Kudy dál? Jasná volba přes hory po sněhu! d Pro další cestu jsem jako řidič měl volbu, buďto pokračovat klidnější cestou na bolzánskou dálnici nebo se vydat do hor