Výročí: osobnosti a události techniky 3/2025
Výročí v Technika a trh 3/2025: osobnosti a události z historie techniky
«
milníky techniky
TT ++ TT
T e c h n i k a a t r h 3 / 2 0 2 5
August Kundt (18. listopadu 1839–21. května 1894)
August Kundt byl německý fyzik. Zabýval se výzkumem zvuku (vynalezl kundtovu trubici), optiky (originální výzkum
disperze světla na různých materiálech) i elektromagnetismem a magnetooptikou. Kundt vystudoval v letech 1859-
1864 univerzitu v Lipsku a promoval prací o depolarizaci světla. V letech 1866–1868 se zabýval výzkumem zvu-
ku. V roce 1866 vynalezl Kundtovu trubici, která umožňuje poměrně přesně měřit rychlost zvuku v plynech. Ha-
bilitoval v roce 1867 a v roce 1868 získal místo profesora v Zurichu. Zde učil Wilhelma Röntgena, s nímž pak
dlouhodobě spolupracoval. Poté působil krátce ve Würzburgu. Od roku 1872 pomáhal zakládat univerzitu ve Št-
rasburku, především pak její institut fyziky. V roce 1888 nastoupil jako ředitel fyzikálního institutu univerzity v Ber-
líně, kde se stal nástupcem legendárního Hermanna von Helmholtze. Měsíční kráter Kundt v Mare Nubium je po-
jmenován na jeho počest.
Otto von Guericke (20. listopadu 1602–11. května 1686)
Otto von Guericke byl německý fyzik, politik, vědec a vynálezce. Zkonstruoval první přístroj na získávání elektrických
nábojů - byla to koule ze síry, která se při otáčení třela rukou. Sestrojil i vzdušný teploměr a objevil vodní barome-
tr. Pozoroval dokonce i souvislost mezi údaji těchto jednoduchých přístrojů a změnami počasí. Největší význam
měly však jeho výzkumy prázdného prostoru vacua spatio. Objevil a zkonstruoval zařízení na odčerpávání vzdu-
chu z uzavřených nádob – vývěvu. Pozoroval, že vzduch je potřebný k hoření i pro šíření zvuku. V té době vzbu-
dily největší ohlas jeho tzv. magdeburské pokusy. Spojil dvě kovové polokoule a odčerpal z nich vzduch. Osm
párů koní je nedokázalo od sebe odtrhnout. Když však vpustil dovnitř kohoutem vzduch, koule se oddělily bez
použití síly. Tyto pokusy vyvrátily Aristotelovo tvrzení, že příroda nesnáší prázdnotu, které bylo dogmatem. Gueric-
ke byl nejen šikovným experimentátorem, ale i originálním myslitelem. Zařadil se mezi přední představitele vědecké-
ho proudu v Evropě sedmnáctého století, kteří položili základy experimentálních věd.
Manfred von Ardenne (20. ledna 1907–26. května 1997)
Manfred von Ardenne byl německý fyzik, který vynalezl řádkovací elektronový mikroskop. V roce 1937 vyrobil vůbec
první řádkovací elektronový mikroskop na světě, bez něhož je dnes nemyslitelný výzkum jak v přírodních vědách,
tak i zkoumání neživé přírody. Za 2. světové války byly laboratoře, kde probíhal inovační vývoj mikroskopu, zni-
čeny nálety a další výzkum byl plnohodnotně započat až po ní. Dnešní forma výkonného elektronového mikro-
skopu se poprvé objevila až na univerzitě v Cambridge v roce 1965. Ještě před 2. světovou válkou se Ardenne-
mu podařilo z řádkovacího elektronového mikroskopu vyvinout i typ prozařovacího mikroskopu, ale zásluhy za
tento typ skutečně funkčního zařízení byly přiznány jeho krajanovi Ernstu Ruskovi, který za něj obdržel Nobelovu
cenu za fyziku roku 1986. Ardenne se věnoval mnoha oblastem fyziky. Od principů a projektů televizních vysílačů,
přes radarovou technologii až k jaderné fyzice. Po válce zůstal v NDR a vláda se jím vychloubala jako výjimečným
"vědeckým esem". V Drážďanech se stal ředitelem ústavu, který nesl jeho jméno.
George Green (14. července 1793–31. května 1841)
George Green byl britský matematik a fyzik, jenž je autorem konceptu dnes označovaného jako Greenovy funkce.
V dospělosti George Green pracoval ve mlýně svého otce a své první práce publikoval jako naprostý samouk. Ne-
ní známo, kdy začal studovat matematiku. Vzhledem k tomu, že v jeho době byl intelektuální život v Nottingha-
mu značně omezený, je i pro historiky způsob, jakým Green získával informace o vědeckých pokrocích v mate-
matice, obestřen záhadou. Roku 1828 vydal Green tiskem Pojednání o použití matematické analýzy na teorie
elektřiny a magnetismu. Matematik Edward Bromhead umožnil roku 1833 Greenovi vstoupit ve věku 40 let na
univerzitu v Cambridge. Studoval velmi úspěšně a roku 1837 získal diplom. Poté byl přijat na fakultu „Gonville and
Caius College”. Jeho další publikace zasahovaly do oborů optiky, akustiky a hydrodynamiky. Greenovi jeho práce
během jeho života přinesla jen málo uznání ze strany ostatních matematiků.
Martin Schwarzschild (31. května 1912–10. dubna 1997)
Martin Schwarzschild byl americký fyzik německého původu. Jeho hlavní pole působnosti byl hvězdný vývoj, teoretické
modelování a od roku 1950, díky rozvoji výpočetní techniky, s níž zaznamenal velký pokrok počínaje první modelem
struktury Slunce z roku 1946, tvořil strukturální modely hvězd ve stále širších oblastech Hertzsprung-Russellově dia-
gramu. V roce 1958 vydal monografii Stavba a vývoj hvězd. S Lymanem Spitzerem a James Van Allenem rozvinul
představu balonů vynášejících výzkumné přístroje do nebývalých výšek pro studium astronomických jevů. Projekty
Stratoskop I a II založené na této bázi později v 50. a 60. letech dvacátého století vedl. První stratoskop získal sním-
ky granulace a slunečních skvrn s vysokým rozlišením, potvrzujících existenci konvekce v atmosféře Slunce.
Georg Wulf (17. května 1895–29. září 1927)
Georg Wulf byl německý průkopník letectví. V roce 1910 postavil Henrich Focke s podporou svého bratra Wilhelma
jednoduché letadlo z bambusu a ocelových trubek, první pokusy o start na brémském vojenském cvičišti sice neby-
ly úspěšné, zato vzbudily zájem o pět let mladšího Georga Wulfa. Wulf a Focke se už od roku 1911 zabývali plány
na stavbu letadel, avšak byli omezováni skromnými prostředky. Přesto o rok později postavili první letuschopný
jednoplošník, se kterým také Wulf vzlétl. Po první světové válce se v Německu nesměla stavět žádná letadla a tak
dvojice pokračovala tajně ve sklepě tehdejšího Zemského muzea historie umění (založeného Fockeho otcem).
V roce 1924 založili Henrich Focke a Georg Wulf firmu Focke-Wulf Flugzeugbau AG. Postavili lehký jednoploš-
ník podle své původní studie, se kterým v listopadu 1921 Wulf poprvé vzlétl. Při testovacím letu 29. září 1927 se
Wulf při havárii smrtelně zranil.
04_vyroci_3.qxd 20.5.2025 20:22 Page 4