Milníky techniky: historie techniky
Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu
«
milníky techniky
TT ++ TT
Technika a trh 7/2024
Leonhard Euler (15. dubna 1707–18. září 1783)
Švýcarský vědec se narodil v Basileji, jeho otec byl duchovním, ale matematika byla jeho velkou zálibou. Leonhard
Euler začal studovat na basilejské univerzitě již ve 13 letech a kromě teologie a klasických jazyků si přibral i fyziku,
matematiku, astronomii, ale i medicínu. Učení mu šlo velmi snadno a studium úspěšně ukončil již v šestnácti le-
tech. Poté odjel na pozvání Bernoulliho do Ruska, kde byl jmenován profesorem. Ve své práci publikoval ucele-
ný výklad diferenciálního a integrálního počtu. Je také objevitelem mnoha významných vztahů v téměř všech ob-
lastech matematiky. Za jeho nejvýznamnější objev je považována vlnová rovnice, se kterou přišel za svého
pobytu v Berlíně, kam odjel roku 1741 pozvání pruského krále. V roce 1766 se Leonhard Euler na pozvání ruské
carevny Kateřiny Veliké vrátil zpět do Ruska, kde strávil zbytek života. Zemřel 18. září 1783.
Louis Pasteur (27. prosince 1822–28. září 1895)
Louis Pasteur, francouzský biolog a chemik, zakladatel mikrobiologie a významná osobnost dějin lékařství, se narodil
ve francouzském městečku Arbois 27. prosince 1822. Pasteur byl nadaným žákem a brzy odešel studovat do Pa-
říže, kde již roku 1847 získal doktorát. Od té doby začíná jeho slavná vědecká kariéra, během níž přišel s něko-
lika geniálními objevy. Vědecky potvrdil, že alkoholové kvašení je způsobeno kvasinkami, a kvašení způsobují ži-
vé buňky bez přístupu vzduchu. Podle něj se také jmenuje proces, kdy se mléko ohřeje pod tlakem na vysokou
teplotu, tím dojde ke zničení kvasinek a mikrobů a mléko nezkysne, pasterizace. Dalším jeho důležitým objevem
byl důkaz, že život některých organismů je možný i bez přístupu kyslíku. Neméně významným objevem je i očko-
vání, které zabraňuje onemocnění vzteklinou u lidí pokousaných vzteklým zvířetem. Roku 1888 byl v Paříži založen
institut pro léčbu vztekliny, nesoucí jeho jméno. Louis Pasteur byl národním hrdinou a byl mu vypraven státní pohřeb.
Roy J. Glauber (*1. září 1925)
Roy J. Glauber, teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2005, se narodil 1. září 1925 ve Spojených
Státech, v New York City. Roy J. Glauber je znám především pro objevy v oblasti fotodetkce a kvantové optiky. No-
belovu cenu obdržel za svůj „příspěvek ke kvantové teorii optické koherence”. Nobelovu cenu obdržel spolu s Joh-
nem L. Hallem a Theodorem W. Hänschem. Ve své práci publikované v roce 1963 vytvořil model fotodetekce
a vysvětlil základní charakteristiky různých typů světla, jako je laserové světlo nebo žárovkové světlo. Jeho teo-
rie má široké uplatnění na poli kvantové optiky. Roy J. Glauber v současnosti žije v Arlingtonu v Massachusetts
a je profesorem fyziky na Harvardově Univerzitě, má dvě děti, syna a dceru a pět vnoučat.
Jean Maurice Émile Baudot (11. září 1845–28. března 1903)
Jean Maurice Émile Baudot se narodil 11. září 1845 ve francouzském Magneux. Narodil se v rodině farmáře a dosta-
lo se mu pouze základního vzdělání. Hned po skončení školy začal pracovat na otcově farmě. V roce 1870 nastou-
pil do Správy telegrafních linek, kde začala jeho vědecká kariéra. Naučil se vše o elektrice a mechanice, roku 1880
se stal kontrolorem a jeho dalším cílem bylo stát se inženýrem, zejména po prvním úspěchu, kdy jeho telegrafic-
ký přístroj fungoval. Svůj vylepšený model, který dokázal přenášet šest zpráv současně, představil na Výstavě
elektroniky. Tento Baudotův systém byl používán po celém světě více než 70 let, a to jak pro přenos po zemi,
tak i pod mořem. Nakonec vyvinul telegraf nazvaný „Baudot printing teleraph” a roku 1870 také Baudotův tele-
grafický kód, což byl opravdu první digitální kód, skládající se z dvou logických stavů – 1 a 0. Roku 1874 Baudot
patentoval „Systém rychlého telegrafu”, svůj první přístroj, který uměl skutečně tisknout a převádět kódovanou
zprávu do psaného textu. V roce 1878 získal Baudot za svůj přístroj velkou zlatou medaili na Světové výstavě. Je-
an Maurice Émile Baudot zemřel 28. března 1903 nedaleko Paříže, v Sceaux, ve věku padesáti sedmi let, po dlou-
hé nemoci.
Georges Charpak (1. srpna 1924–29. září 2010)
Francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj části-
cových detektorů, zejména drátěné komory. Tento detektor je schopen zachytit každou sekundu dráhu několika
miliónů částic a tato data předat počítači k vyhodnocení. Dřívější detektory, jako bublinková komora či mlžná ko-
mora, měli řádově nižší schopnost záchytu částic. Rychlost a přesnost detektoru vyvolala převrat v částicové fy-
zice. Od roku 1990 se drátěná komora používá téměř u všech experimentů v částicové fyzice. Charpakova ko-
mora nalezla také uplatnění v medicíně, biologii a v průmyslu. Charpak se do Paříže z Polska přestěhoval s celou
svojí rodinou v sedmi letech. Za druhé světové války byl v odboji a v roce 1943 byl zajat vichisty. V roce 1944 věz-
něn v koncentračním táboře v Dachau, odkud byl po roce propuštěn a stal se občanem Francie.
Irene Joliot-Curie (12. září 1897–17. března 1956)
Irene Joliot-Curie, francouzská fyzička a chemička, nositelka Nobelovy ceny z roku 1935, se narodila 12. září 1897 v
Paříži. Irene Joliot-Curie, dcera slavných manželů Curieových, nejprve studovala na „Faculty of Science” v Paříži,
ale během první světové války sloužila jako zdravotní sestra rentgenologa. Roku 1925 se stala doktorkou věd. Ire-
ne Joliot-Curie, sama i se svým manželem Frédéricem Joliotem učinila významné objevy v oblasti přírodní i umě-
lé radioaktivity a jaderné fyziky. Spolu s manželem také obdrželi roku 1935 Nobelovu cenu za chemii. O dva ro-
ky později zdědila po matce vedení Ústavu pro výzkum radia v Paříži, ze kterého si přála vybudovat
nejmodernější ústav pro aplikace záření. Byla také tajemnicí pro výzkum ve francouzské vládě. Dalším významným
objevem Irene Joliot-Curie bylo štěpení jádra, které pozorovala již v roce 1938. Irene Joliot-Curie měla dvě děti, dce-
ru Helene a syna Pierra. Irene Joliot-Curie zemřela 17. března 1956 v Paříži.
04_vyroci_07.qxd 30.9.2024 16:52 Page 4