Výročí: osobnosti a události techniky 6/2019

4 výroèí Erich Übelacker (19. října 1899–30. června 1977) Erich Übelacker studoval inženýrství na Německé technické vysoké škole v Praze. Během let 1927–1939 byl zaměstnán v Tatra Závodech v Kopřivnici na Moravě pod vedením Hanse Ledwinky. Společně s jeho synem Erichem Ledwinkou navrhl Übelacker Tatru 57 a první aerodynamické automobily Tatra se vzduchem chlazeným motorem vzadu – typy Tatra 77, Tatra 87 a Tatra 97. Během let 1939–1941 pracoval pro rakouskou automobilku Steyr-Daimler-Puch, potom pro Daimler-Benz ve Stuttgartu, kde v letech 1941–1945 navrhoval turbínové motory. Jako voják v zajetí pracoval pro Turbomeca v Pau ve Francii. Od roku 1949 do 1961 byl zaměstnán jako vedoucí návrhář speciálních užitkových automobilů u firmy Borgward v německých Brémách. Byl autorem velkého množství technických patentů na automobilovou konstrukci. Wilhelm Emil Messerschmitt (26. června 1898–15. října 1978) Willy Messerschmitt byl německý letecký konstruktér a průmyslník, muž, v jehož konstrukční kanceláři byl vyvinut letoun Bf 109, dosud nejvíce vyráběný stíhací letoun v historii, celkem se jich vyrobilo asi 35 000 kusů. Od roku 1927 Messerschmitt pracoval jako hlavní konstruktér ve firmě Bayerische Flugzeugwerke AG v Augsburgu. Na konci dvacátých let se Willy Messerschmitt stal přívržencem Adolfa Hitlera a jeho nacistického hnutí – nacismu zůstal věrný až do konce druhé světové války. Již od počátku své konstruktérské kariéry se Messerschmitt věnoval vývoji a výrobě mnoha typů bezmotorových, motorových i tryskových letadel, v roce 1926 v jeho konstrukční kanceláři vzniklo čtyřsedadlové celokovové dopravní letadlo M-18, v roce 1929 vyvinul dvoumístný sportovní jednomotorový dolnoplošník M 23. V roce 1934 Messerschmitt navrhl celokovový turistický letoun Bf 108 Taifun, s nímž bylo v roce 1939 dosaženo výškového rekordu 9 075 metrů. Ve stejném roce v Messerschmittově konstrukční kanceláři vznikl na zakázku pro Luftwaffe později proslulý letoun Bf 109, který se později stal nejvíce vyráběným stíhacím letadlem druhé světové války. Koncem války společnost vyvinula první bojové letadlo s raketovým pohonem, letoun Me 163B Komet, který v roce 1941 jako první letoun dosáhl rychlosti vyšší než 1 000 km/h. Po skončení druhé světové války zadržela Willyho Messerschmitta americká armáda, v roce 1948 byl odsouzen za kolaboraci s nacisty. Po 2 letech věznění byl propuštěn a vrátil s do vedení své továrny. Pier Luigi Nervi (21. června 1891–09. ledna 1979) Pier Luigi Nervi byl italský konstruktér a architekt, otec vysokorozponových předpjatých železobetonových konstrukcí, držitel Zlaté medaile AIA (1963). V letech 1926–1927 navrhl první významné dílo, kino Augusteo v Neapoli. Po budově neapolského kina dostal možnost navrhnout městský stadion (stadion Artemio Franchiho) ve Florencii pro 35 000 diváků (1931). Později v letech 1935 až 1941 pro italské vojenské letectvo postavil hangáry v Obertelle, Orvietu a v Torre del Lago. Hangár v Orvietu byl koncipován jako geodetická kopule, jejíž vlastnosti Nervi předtím zkoumal na celuloidových modelech. Konstrukce sestávala z prefabrikovaných železobetonových profilů, na které v roce 1939 získal patent. Ve druhé světové válce byly stavby zničeny. V roce 1950 se Pier Luigi Nervi podílel na návrhu centrály UNESCO v Paříži. V období let 1955–1969 spolupracoval na projektech několika mrakodrapů v Evropě i v Americe (např. Tour de la Bourse v kanadském Montrealu). Roku 1960 byl dokončen jeho Olympijský stadion v Římě, roku 1963 autobusové nádraží George Washington Bridge v New Yorku. Franz Friedrich Kruckenberg (21. srpna 1882–19. června 1965) Kruckenberg byl průkopníkem rychlé železniční dopravy. Společně s Hermannem Föttingerem založil Flugbahn-Gesellschaft mbH pro stavbu „Schienenzeppelinu“ – vozu s vrtulovým pohonem. První testovací jízdy se uskutečnily 25. září 1930 na trati Braunschweig-Paderborn mezi Kreiensen a Altenbeken. Dvounápravový aerodynamický vůz lehké konstrukce poháněný vrtulí dosáhl při této jízdě železničního světového rekordu 230,2 km/h. Tento rekord byl překonán až po více než dvaceti letech (1954). Vozidlo bylo na svou dobu revoluční, jeho koncept – aerodynamický tvar a lehkou konstrukci využívají vysokorychlostní vlaky až do současnosti (ICE, Acela, TGV). Hlavním problémem však byl vrtulový pohon vytvářející hluk a proud vzduchu. Další Kruckenbergovou konstrukcí byla prototypová motorová jednotka SVT 137 155. Pohonná jednotka byla ukryta v mohutném aerodynamickém čele. Při zkušební jízdě 23. června 1939 dosáhla jednotka na trati Hamburk–Berlín rychlosti 215 km/h. Nicolaus Augu st Otto (14. června 1832–26. ledna 1891) V roce 1860 začal Nicolaus August Otto provádět první pokusy se spalovacími motory, jejichž dokumentaci si koupil a které jako první vyráběl francouzský technik Étienne Lenoir. Se zámožným inženýrem E. Langenem založili roku 1864 v Kolíně společně první továrnu na motory na světě – „N. A. Otto & Cie“, dnešní DEUTZ AG. Společně rozvíjeli koncepci čtyřtaktního motoru, na jehož princip Otto přišel. Na pařížské světové výstavě v roce 1867 představili svou verzi jednoválcového motoru poprvé veřejnosti. Byl sice hlučnější a méně konkurenceschopný po stránce konstrukce i spolehlivosti, zato měl ve srovnání s dalšími dvěma typy až třetinovou spotřebu plynu. Byl oceněn Zlatou medailí výstavy. V roce 1876 vyrobil Otto čtyřtaktní motor se zvýšeným kompresním poměrem a 25. května 1877 si jej nechal patentovat. Tento typ motoru se stal základem pro stavbu pozdějších spalovacích motorů. Zážehový motor tohoto principu je dodnes označován jako „Ottův motor“. Josef Božek (28. února 1782–21. října 1835) Josef Božek byl český mechanik a konstruktér, známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích. Dále se věnoval konstrukci čerpadel pro vodárny a později i vagónů pro první koněspřežnou železnici na evropské pevnině z Českých Budějovic do Lince. Božek konstruoval i hodiny pro účely výuky na polytechnice, kde zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů, i pro speciální použití od typů přenosných, interiérových až po věžní hodiny. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. V září roku 1815 předvedl v Královské oboře první parou poháněný automobil na našem území. Tento parní stroj byl do Čech přivezen z Anglie ve formě hrubě opracovaných dílů a zprovoznil jej právě Josef Brožek. Při předvádění 1. června 1817, kdy ukazoval na náhonu Císařského mlýna ve Stromovce i parník vlastní konstrukce, se strhla průtrž mračen. V nastalém zmatku někdo ukradl pokladnu s vybraným vstupným. Zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem. T+T T e c h n i k a a t r h 6 / 2 0 1 9