4

výroèí

Alessandro Ambrogio Anzani (5. prosince 1877–24. července 1956)

Italský konstruktér, motocyklový a automobilový závodník. Od mládí pracoval Anzani v malé dílně svého strýce, byl také nadšeným

a dobrým cyklistou. Na závodech v Miláně, kterých se zúčastnil jako divák, se seznámil s francouzským cyklistou Gabrielem

Poulainem. Toto setkání vedlo Anzaniho k tomu, že po ukončení studií odešel na Poulainovo pozvání v roce 1900 do Francie, kde si měl vydělat peníze závoděním. Anzani byl nějaký čas Poulainovým hostem v St. Nazaire. Poté působil u výrobce

motocyklů – firmy Buchet jako její tovární jezdec. V roce 1906 se osamostatnil a začal motocykly vyrábět sám v Courbevoie.

V této době navrhl a vyrobil tříválcový motor s válci do W, který použil o tři roky později Louis Blériot ve svém letounu při

přeletu kanálu La Manche, i díky tomu jeho firma dobře prosperovala. V Miláně založil společnost Fabbrica Motori Anzani a v

Anglii založil British Anzani Motor Company..

Gerhard Mercator (5. března 1512–2. prosince 1594)

Narodil se ve vlámském městě Rupelmonde. Vzdělání získal na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat

o geografii jako o způsob obživy. V Lovani v letech 1535–1536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil

zemský globus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska. Roku

1544 byl Mercator nařčen z kacířství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil

nebeský globus. V roce 1552 se odstěhoval do protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu.

Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy (Europae descriptio).

Alexandre Gustave Eiffel [Efel] (15. prosince 1832–27. prosince 1923)

Byl francouzský konstruktér a architekt, který se proslavil konstrukcí Eiffelovy věže (1887-1889) a návrhem kostry Sochy Svobody

(1885). Diplom na Ecole Centrale des Arts et Manufactures v Paříži obdržel v roce 1855 a poté vystřídal několik zaměstnání,

nakonec skončil jako šéf konstrukční společnosti, která navrhovala železniční mosty. K jeho úspěchům patřil návrh 160 m

dlouhého železničního mostu přes Dourovu řeku mezi Portem a Vila nova de Gaia v Portugalsku. Navrhl také pavilon La

Ruche v Paříži. Tato stavba se stala, stejně jako Eiffelova věž, orientačním bodem města. Jedná se o kruhovou konstrukci,

která vypadá jako velký úl (fr. la ruche). Eiffel také vybudoval viadukt Garabit, železniční most blízko Ruynes-en-Margeride

v departementu Cantal. Dále Gustave Eiffel navrhl například maják usazený na ostrově Mony na Puertu Ricu.

Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743–1. ledna 1817)

Německý chemik, který objevil nezávisle na Williamu Gregorovi oxid titaničitý (neboli „zeminu“) ve vzorku rudy, kterou známe

nyní pod názvem rutil. Prvek, jehož oxid izoloval, nazval titan podle Titánů, dětí Nebes a Země odsouzených k životu ve skrytých

ohních Země. V roce 1825 připravil Berzelius titan jako kov ve znečištěné formě. V roce 1789 objevil nový prvek – uran. Jako

druhý izoloval taktéž chrom a cer. Byl též průkopníkem analytické chemie. Významnou měrou přispěl k systematizaci minerálů

na základě jejich chemického složení..

Claude Honoré Desiré Dor nier (14. května 1884–5. prosince 1969)

Dornier se od mládí zajímal o v du a techniku, v roce 1907 úsp šn ukon il studium na Technické univerzit v Mnichov . 2. listopadu 1910 nastoupil šestadvacetiletý do firmy Luftschiffbau Zeppelin, kde jeho schopnosti záhy rozpoznal

sám Ferdinand von Zeppelin. Dorniera ustanovil svým poradcem a nadaný konstruktér za al s vlastním výzkumem

a návrhy vylepšení díl z lehkých slitin a pozd ji i s návrhy letadel a hydroplán . V roce 1914 se Dornier se skupinkou

konstruktér a kresli osamostatnili a založili vlastní konstruk ní kancelá . Po válce se kv li zákazu stavby letadel (dle

smlouvy z Versailles) p esunul do Itálie a od roku 1921 zde také za al s výrobou. V Itálii vznikl slavný hydroplán Wal.

Mezi lety 1922 až 1930 firma vyráb la hydroplány, po p evzetí moci nacisty se firma mimo výroby civilních stroj pro

spole nost Lufthansa zabývala vývojem a výrobou letoun pro Luftwaffe, a tak zde vznikl úsp šný bombardér Do 17.

James Prescott Joule (24. prosince 1818–11. října 1889)

Anglický fyzik. Studoval povahu tepla a objevil její vztah k mechanické práci a energii. To vedlo k teorii zachování energie

(První zákon termodynamiky). Spolupracoval s Williamem Thomsonem na vytvoření absolutní teplotní stupnice, provedl

pozorování magnetostrikce a našel vztah, nyní nazývaný Jouleův zákon. Zjistil také, že teplo není tekutina, čemu se v jeho

době běžně věřilo, ale forma energie. Vysvětlil, že energie nikam nemizí, pouze přechází do jiných podob. Jedná se o jeden

ze základních fyzikálních zákonů, který se dnes nazývá Zákon o zachování energie. Ten dal vznik nové vědní disciplíně zvané

termodynamika. V roce 1846 objevil jev magnetostrikce, kdy železná tyč mění svoji délku, když je zmagnetizována. Tento

jev se nyní používá ve spojení s ultrasonickými zvukovými vlnami. Byl také vynálezce, mezi jeho vynálezy patří například

elektrické svařování nebo výtlaková pumpa.

T+T T e c h n i k a a t r h 1 2 / 2 0 1 8