Realita současné výrobní ekonomiky

44 o obrábìní a strojírenství I svaøování I nástroje I náøadí REALITA současné VÝROBNÍ EKONOMIKY Autor: Patrick de Vos, Corporate Technical Education Manager, Seco Tools , p g , Úsilím všech výrobců je zajištění produkce určitého počtu obrobků v potřebné kvalitě, v daném čase a za rozumnou cenu. Opakované dosahování těchto cílů spočívá v řízení mnoha faktorů, mezi které patří řezné parametry, náklady na nástroje a čas vynaložený na jejich výměnu, využití obráběcího stroje, manipulace s obrobky, jakož i náklady na materiál a mzdy zaměstnanců. Ekonomika výroby vyžaduje cílené vyvážení procesních faktorů tak, aby bylo dosaženo požadovaných výsledků. Za více než dvě století historie obrábění se množství faktorů ekonomiky výroby zmnohonásobilo. Výroba se nejprve vyvinula od ručního zhotovování individuálních výrobků po hromadnou výrobu standardizovaných dílů s použitím obráběcích strojů. Zdokonalování výrobních postupů pak přineslo druhou generaci hromadné výroby s výrobními linkami, které jsou schopny produkovat stále větší objemy identických dílů – výroba s velkým objemem a nízkou variabilitu výrobků (HVLM). CNC stroje a roboty přinesly třetí generaci efektivity hromadné výroby. V poslední době se hovoří o čtvrté generaci hromadné výroby označované jako Průmysl 4.0, která umožňuje nákladově efektivní vysoce různorodou výrobu malých objemů (HMLV). Pro efektivní přechod od výroby HVLM na HMLV je důležité, aby si výrobci uvědomili změny a skutečnosti výrobní ekonomiky a využili výhody informací a technologií analýzy výrobního procesu pro odhalení neefektivních postupů a zjištění příležitostí ke zlepšení. Klíčový prvek transformace zahrnuje opuštění přehnaně zjednodušených názorů a postupů a odhalení skrytých nákladů, které mohou podkopávat snahy o maximalizaci produktivity. Velký objem, nízká variabilita, j jednoduchá ekonomika? d Standardizované procesy obrábění byly vyvinuty v 19. století k urychlení produkce identických výrobků se zaměnitelnými součástmi. Automobilová výroba tento přístup HVLM zdokonalila na maximální míru, přičemž zavedla dopravníkové linky a další postupy pro výrobu stovek tisíců nebo dokonce milionů stejných produktů stále dokola i po několik let. Dlouhodobá povaha výroby HVLM umožňuje výrobcům jemně doladit vícero výrobních faktorů s ohledem na dosažení maximálního výkonu a opakovatelnosti a minimalizaci nákladů. Variabilitu dále snižují pomocné technologie zahrnující systémy pro výměnu nástrojů a palet, a také roboty. Předpokladem je, že výrobní proces poběží dokonale a poskytne 100procentní výnos s předvídatelnými náklady bez neplánovaných prostojů, zmetků, potřeby přepracování a sekundárních úkonů, jako např. odstraňování otřepů. Dále se předpokládá, že náklady na nástroje činí obvykle zhruba tři procenta celkových výrobních nákladů. Tříprocentní hodnota představuje snadno použitelné srovnávací měřítko, které ale zřídkakdy platí. Velký vliv mají například vlastnosti materiálu obrobku – přechod z ocele na titan při obrábění může znamenat až pětinásobné zvýšení spotřeby nástrojů. Z tříprocentního podílu se stane 15 procent, zatímco ostatní parametry zůstanou stejné. Výhradní zaměření na dobu záběru nástroje má za následek zanedbávání ostatních faktorů, jako jsou například prostoje při výměně nástrojů. Tento přístup tak bohužel zakrývá pravou realitu. Výrobci by měli pochopit, že doba obrábění, doba přípravy, čas potřebný na výměnu nástrojů, zakládání a vyjímání obrobků a další faktory se vzájemně ovlivňují a narušují. Zjednodušený příklad neočekávaných procesních faktorů představuje výroba T+T T e c h n i k a a t r h 1 1 / 2 0 1 8 seco_c+protechnik_i.indd 44 20.11.2018 15:06:36