Milníky techniky: historie techniky
Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu
«
milníky techniky
TT ++ TT
T e c h n i k a a t r h 1 / 2 0 2 5
Jóičiró Nambu (*18. ledna 1921)
Jóičiró Nambu je americký fyzik japonské národnosti, držitel Nobelovy ceny za fyziku. Vystudoval univerzitu v To-
kiu a v roce 1950 se stal profesorem fyziky na městské univerzitě Ósace. Později se přestěhoval do USA a v roce
1970 se stal americkým občanem a profesorem na Chicagské univerzitě. Navrhl barevný náboj pro kvantovou
chromodynamiku a je považován za jednoho ze zakladatelů teorie strun, podle které svět není složen z několi-
ka různých bodových elementárních částic, nýbrž z drobounkých jednorozměrných smyček a vláken – strun. Za
svůj objev mechanismu spontánního narušení symetrie získal společně s Makotom Kobajašim a Tošihidem Ma-
sukawou v roce 2008 Nobelovu cenu za fyziku.
James Watt (19. ledna 1736–19. srpna 1819)
James Watt byl skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení par-
ních strojů. Navzdory všeobecnému přesvědčení Watt nebyl vynálezcem parního stroje, provedl pouze taková
vylepšení, která umožnila jeho průmyslové využití. Zásluhou J. Watta se mohla průmyslová revoluce ve Spoje-
ném království roztočit opravdu na plné obrátky. James Watt se rok učil u mechanika T. Morgana v Londýně
(1755). Po návratu do Glasgow se stal univerzitním mechanikem. V roce 1759 se dozvěděl o parním stroji Tho-
mase Newcomena, ale prakticky se s ním seznámil až v roce 1763. V roce 1765 sestrojil oddělený kondenzátor
páry, čímž stávající konstrukci výrazně vylepšil.V roce 1785 vytvořil vlastní parní stroj.
René Lorin (24. března 1877–16. ledna 1933)
René Lorin byl dělostřeleckým důstojníkem. Náporový motor, který vynalezl v roce 1907 si nechal patentovat v ro-
ce 1908. V roce 1910 podal francouzské armádě návrh na bezpilotní letoun, který nazýval vzdušné torpédo, po-
háněný náporovým motorem a vybaveným autopilotem a dálkovým ovládáním rádiovými signály. Znovu se po-
koušel svůj vynález uplatnit ještě v roce 1915. Mezitím zdokonaloval náporový motor a návrh nového motoru
pro (tehdy ještě nerealizovatelný) nadzvukový let si nechal patentovat v roce 1913. Jeho ideu letounu s pouze
náporovým motorem dovedl k realizaci až v roce 1949 další francouz René Leduc.
Edward Teller (15. ledna 1908–9. září 2003)
V USA je označovaný jako otec vodíkové bomby. Je také jedním z nejkontroverznějších vědců 20. století, měl vel-
ký politický vliv a prosazoval vývoj nových zbraní hromadného ničení a stal se architektem hvězdných válek.
Teller studující Budapešťskou technickou universitu opustil roku 1926 Maďarsko kvůli fašistickému režimu
a kvůli zákonu Numerus clausus. Na jaře roku 1928 se už učil fyziku v Mnichově pod dohledem Arnolda
Sommerfelda. V roce 1930 tu získal doktorát fyziky. Teller se později zabýval molekulární spektroskopií. V této
oblasti je jeho nejznámějším objevem Jahn-Tellerův efekt (1937). Teller opustil Německo v roce 1933. Později Tel-
lera pozval George Gamow do USA. V roce 1938 tu spolu vypracovali teoretické základy termonukleárních fúzí. Ro-
ku 1941 se Teller stává občanem USA. Od roku 1942 pracuje na projektu Manhattan. Po druhé světové válce se spo-
lu se Stanem Ulamem stal vedoucí osobností vývoje americké vodíkové bomby, jejíž prototyp získal název
Teller-Ulamova bomba. Rozhodující formuli objevil v roce 1951 a v listopadu 1952. Bomba byla 2 500× silnější něž
atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki.
Heinrich Lanz (9. března 1838–1. února 1905)
Ve svých 22 letech si Heinrich Lanz otevřel dílnu na opravy zemědělských strojů se dvěma zaměstnanci a převzal
zodpovědnost za dovoz zboží v otcově firmě. Na ještě neúplně rozvinutý německý trh v oblasti zemědělských
strojů uvedl v roce 1867 řezačku krmiva vlastní konstrukce. Brzy následoval další stroj – mlátička. O tři roky po-
zději převzal vedení celé továrny. Od roku 1869 dovážel anglické parní pluhy John Fowler a za deset let firma
vyráběla vlastní lokomobily. V roce 1902 odcestoval v té době už 64letý Lanz do USA, aby získal informace o vý-
voji nové zemědělské techniky u firmy John Deere. Poznatky nabyté na této cestě však stačil využít jen částečně,
protože za čtyři roky zemřel. V roce 1956 americká firma John Deere převzala společnost Heinrich Lanz AG.
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901–1. února 1976)
Werner Karl Heisenberg byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932 za svou roli ve vytváření kvantové
mechaniky. Roku 1923 dostal na Univerzitě v Mnichově doktorát z teoretické fyziky. V roce 1925 navrhl nový vý-
klad fyziky, který se zásadně lišil od výkladu Newtonova. V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti, kte-
rý specifikuje jisté teoretické hranice naší schopnosti provádět vědecká měření. Podle principu neurčitosti nám
ani sebelepší zdokonalení měřícího přístroje nedovolí získat přesné výsledky.
Joseph Glidden (18. ledna 1813-9. října 1906)
Joseph Glidden byl americký farmář, který si nechal v roce 1873 patentovat ostnatý drát. Díky vynálezu ostnatého
drátu se Glidden stal na sklonku svého života jedním z nejbohatších mužů Ameriky své doby. Na jeho počest je po-
jmenováno město Glidden ve Spojených státech.
04_vyroci_1.qxd 28.2.2025 15:27 Page 4