Milníky techniky: historie techniky
Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu
«
milníky techniky
TT ++ TT
Technika a trh 3/2024
Sir Benjamin Thompson (26. března 1753–21. srpna 1814)
Benjamin Thompson byl angloamerický fyzik a vynálezce, jehož výsledky v teoretické fyzice přinesly v 19. století re-
voluci v termodynamice. Jeho experimenty v dělostřelbě a s výbušninami ho přivedly k zájmu o teplo. Vymyslel me-
todu pro měření měrného tepla pevných těles. Kolem roku 1798 konal měření tření v souvislosti s vytvářením tep-
la pří vrtání dělových hlavní a vytvořil teorii, že teplo je forma kinetické energie. Jeho měření vyvrátilo všechny
předchozí takzvané kalorické teorie (teorie flogistonu, jakési éterické látky unikající při hoření). Protože však jeho
měření byla velmi nepřesná, ponechávala ještě velký prostor pro pochybnosti. Thompson dále zkoumal izolační
vlastnosti různých materiálů včetně kožešiny, vlny a chmýří. Správně vyhodnotil, že izolační vlastnosti těchto přírod-
ních materiálů jsou způsobeny tím, že brání průchodu vzduchu. Byl i přímým vynálezcem, nejen teoretikem. Jedním
z jeho nejznámějších vynálezů je takzvaný Rumfordův krb.
Auguste Piccard (28. ledna 1884–24. března 1962)
Piccard byl označován jako průkopník moderního výzkumu ve stratosféře. První svůj let v obyčejném balonu absol-
voval již roku 1912. V roce 1930 se rozhodl studovat ve velké výšce kosmické záření. Balon plněný vodíkem o ob-
jemu 14 tisíc krychlových metrů a váze 700 kg byl dobře připraven. Gondola balónu byla vytápěna s pomocí slu-
nečního záření a mohla se otáčet ke Slunci buď tmavou či bílou stranou. Kvůli nepříznivému počasí byl let
odložen. Při drobných úpravách balónu se s Piccardem a jeho pomocníkem 27. května 1931 balón závanem vět-
ru utrhl a vystoupal s nimi do výšky 15 785 m. Nefungovala regulace teploty, tlaku a měřicí přístroje a také začal do-
cházet kapalný kyslík. Až při západu Slunce ochlazený balón začal klesat a přistál na ledovci v Rakousku. Celkem usku-
tečnil 27 letů a jeho poslední rekord měl hodnotu 23 000 m. Piccard se také zabýval vývojem batyskafů (FNRS-2
a Trieste), k hloubkovému výzkumu moří. Batyskaf Trieste postavený podle jeho projektu se poprvé ponořil v roce
1954, v roce 1960 dosáhl rekordní hloubky téměř 11 000 m.
Dr. Wernher Magnus Maximilian von Braun (23. března 1912–16. června 1977)
Wernher von Braun stojí za vývojem balistické rakety V-2 vyvinuté pro nacistické Německo. Již v roce 1937 vypus-
tili Němci raketu A3, která dolétla do výše 800 až 1000 metrů a dala podnět ke konstrukci rakety A4 známé spíše
pod pojmem V-2.
Raketa V-2 byla schopna doletět přibližně 300 kilometrů, nést jednu tunu užitečného zatížení. Raketa měla dél-
ku 14 metrů a vážila 12 246 kilogramů. Pohybovala se rychlostí 5 632 kilometrů za hodinu, a tak ji bylo nemožné
dohnat tehdejšími letadly a sestřelit před dopadem a následnou explozí.
Ještě před obsazením raketového komplexu spojenci, navrhl von Braun, že se vzdá Američanům do zajetí i s přední
pětistovkou vědců, společně s plány a testovacími prototypy. 20. června 1945 byl schválen přesun von Brauna do Ame-
riky. Po Druhé světové válce von Braun pracoval pro Armádu Spojených států na výrobě balistických raket. V roce
1956 byla pod von Braunovým vedením založena agentura ABMA (Army Ballistic Missile Agency), kde vznikla také ra-
keta Juno I, která vynesla první americký satelit Explorer I. V roce 1960 přešel jeho raketový výzkumný tým z ABMA
pod správu nově vzniklé civilní agentury NASA, pro kterou později sestrojil raketu Saturn V, která například mimo jiné
pomohla Američanům dobýt Měsíc.
Christian Andreas Doppler (29. listopadu 1803–17. března 1853)
Doppler byl rakouský fyzik a matematik. Je po něm pojmenován Dopplerův jev. Doppler se věnoval mnoha oblas-
tem, publikoval práce o rovnoběžkách, o zlepšení mikroskopu, o astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval
Christian Doppler práci Ueber das farbige Licht der Doppelsterne und einiger anderer Gestirne des Himmelsm
(O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd), kde vysvětlil princip, nazvaný po něm Dopplerův jev.
Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvu-
ku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí - v případně světla posun k červené. Dopplerův
jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti).
Georg Simon Ohm (16. března 1789–6. července 1854)
Roku 1827 vydal Georg Simon Ohm práci, ve které formuloval zákon, podle něhož je proud procházející obvodem
přímo úměrný elektrickému napětí. Tento zákon - dnes nazývaný jeho jménem - formuluje uvedený vztah tak jed-
noduše, že zprvu nebyl německými vědci brán vážně. Až když jej v roce 1841 vyznamenala Královská společnost
v Londýně za výsledky badatelské práce, se jeho věhlas v Německu rychle rozšířil. Avšak nejen elektřina se stala
předmětem jeho zájmu. V roce 1843 uvedl základní principy fyziologické akustiky. Před koncem života byl jme-
nován profesorem fyziky na Mnichovské univerzitě. Ohmův zákon: Proud procházející vodičem je přímo úměrný
napětí mezi konci vodiče a nepřímo úměrný elektrickému odporu vodiče. Napětí se rovná proudu násobenému od-
porem.
Sir William Henry Bragg (2. července 1862–10. března 1942)
Bragg byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie.
V letech 1935-1940 byl prezidentem Royal Society. Zabýval se zejména pohlcováním a ionizací radioaktivního
záření v závislosti na vzdálenosti od zdroje záření, schopností materiálů brzdit elektrony v závislosti od atomové-
ho čísla materiálu (tzv. Braggův-Grayův vztah), rentgenovým zářením, které dlouho považoval za proud částic.
Spolu se synem roku 1913 vyvinuli Braggovu metodu (metodu otočného krystalu) na určovaní krystalové struktu-
ry pomocí rentgenového záření a na měření vlnové délky. Metoda umožnila zjistit krystalovou strukturu mnohých
anorganických látek, např. diamantu či kamenné soli. Za tento objev dostali roku 1915 Nobelovu cenu za fyziku.
04_vyroci_04.qxd 7.3.2024 9:22 Page 4