Výročí: osobnosti a události techniky 12/2023
Výročí v Technika a trh 12/2023: osobnosti a události z historie techniky
4
výroèí
TT ++ TT
Technika a trh 12/2023
Alessandro Ambrogio Anzani (5. prosince 1877–24. července 1956)
Italský konstruktér, motocyklový a automobilový závodník. Od mládí pracoval Anzani v malé dílně svého strýce, byl
také nadšeným a dobrým cyklistou. Na závodech v Miláně, kterých se zúčastnil jako divák, se seznámil s fran-
couzským cyklistou Gabrielem Poulainem. Toto setkání vedlo Anzaniho k tomu, že po ukončení studií odešel na
Poulainovo pozvání v roce 1900 do Francie, kde si měl vydělat peníze závoděním. Anzani byl nějaký čas Poula-
inovým hostem v St. Nazaire. Poté působil u výrobce motocyklů - firmy Buchet jako její tovární jezdec. V roce
1906 se osamostatnil a začal motocykly vyrábět sám v Courbevoie. V této době navrhl a vyrobil tříválcový mo-
tor s válci do W, který použil o tři roky později Louis Blériot ve svém letounu při přeletu kanálu La Manche, i díky
tomu jeho firma dobře prosperovala. V Miláně založil společnost Fabbrica Motori Anzani a v Anglii založil British An-
zani Motor Company. Ve dvacátých letech 20. století se zde také krátce věnoval výrobě závodních automobilů.
Gerhard Mercator (5. března 1512–2. prosince 1594)
Narodil se ve vlámském městě Rupelmonde. Vzdělání získal na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš nece-
stoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy. V Lovani v letech 1535–1536 ve spolupráci
s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský globus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Pa-
lestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska. Roku 1544 byl Mercator nařčen z kacíř-
ství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil nebeský
globus. V roce 1552 se odstěhoval do protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil karto-
grafickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy
(Europae descriptio).
Alexandre Gustave Eiffel [Efel] (15. prosince 1832–27. prosince 1923)
Byl francouzský konstruktér a architekt, který se proslavil konstrukcí Eiffelovy věže (1887–1889) a návrhem kostry So-
chy Svobody (1885). Diplom na Ecole Centrale des Arts et Manufactures v Paříži obdržel v roce 1855 a poté vy-
střídal několik zaměstnání, nakonec skončil jako šéf konstrukční společnosti, která navrhovala železniční mosty.
K jeho úspěchům patřil návrh 160 m dlouhého železničního mostu přes Dourovu řeku mezi Portem a Vila nova
de Gaia v Portugalsku. Navrhl také pavilon La Ruche v Paříži. Tato stavba se stala, stejně jako Eiffelova věž, ori-
entačním bodem města. Jedná se o kruhovou konstrukci, která vypadá jako velký úl (fr. la ruche). Eiffel také vy-
budoval viadukt Garabit, železniční most blízko Ruynes-en-Margeride v departementu Cantal. Dále Gustave Eiffel
navrhl například maják usazený na ostrově Mony na Puertu Ricu. Maják byl vystavěn v roce 1900 Spojenými státy,
které získaly ostrov po konci španělsko-americké války. Od roku 1887 se podílel na budování Panamského kanálu. Byl
však obviněn z podvodu a na dva roky musel do vězení. I když byl později očištěn, tento skandál jej připravil o karié-
ru konstruktéra i architekta a pošpinil jeho dobrou pověst.
Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743–1. ledna 1817)
Německý chemik, který objevil nezávisle na Williamu Gregorovi oxid titaničitý (neboli "zeminu") ve vzorku rudy,
kterou známe nyní pod názvem rutil. Prvek, jehož oxid izoloval, nazval titan podle Titánů, dětí Nebes a Země od-
souzených k životu ve skrytých ohních Země. V roce 1825 připravil Berzelius titan jako kov ve znečištěné formě.
V roce 1789 objevil nový prvek - uran. Jako druhý izoloval taktéž chrom a cer. Byl též průkopníkem analytické
chemie. Významnou měrou přispěl k systematizaci minerálů na základě jejich chemického složení.
Enrico Fermi (29. září 1901–28. listopadu 1954)
Italský fyzik známý svými výzkumy jaderných reakcí. Zabýval se výzkumem beta a gama-záření, podílel se na vývoji
prvního jaderného reaktoru a rovněž na rozšiřování a prohlubování kvantové teorie. V mládí studoval na univerzi-
tě v Pise, kde roku 1922 promoval v oboru fyzika. Od roku 1926 vyučoval teoretickou fyziku na univerzitě v Ří-
mě. V roce 1938 získal Nobelovu cenu za fyziku za potvrzení existence nových radioaktivních prvků vytvořených
neutronovým ozařováním a objev jaderných reakcí způsobovaných ozařováním pomalými neutrony. Po emi-
graci do USA se podílel na Projektu Manhattan (tento projekt měl za cíl zkonstruovat atomovou bombu).
2.12.1942 provedl Enrico Fermi první řízenou řetězovou jadernou reakci. Podle Fermiho je pojmenovaný stý pr-
vek periodické tabulky - fermium - který byl objeven roku 1952.
Claude Honoré Desiré Dornier (14. května 1884–5. prosince 1969)
Dornier se od mládí zajímal o vědu a techniku, v roce 1907 úspěšně ukončil studium na Technické univerzitě v Mni-
chově. 2. listopadu 1910 nastoupil šestadvacetiletý do firmy Luftschiffbau Zeppelin, kde jeho schopnosti záhy roz-
poznal sám Ferdinand von Zeppelin. Dorniera ustanovil svým poradcem a nadaný konstruktér začal s vlastním vý-
zkumem a návrhy vylepšení dílů z lehkých slitin a později i s návrhy letadel a hydroplánů. V roce 1914 se Dornier
se skupinkou konstruktérů a kresličů osamostatnili a založili vlastní konstrukční kancelář. Po válce se kvůli záka-
zu stavby letadel (dle smlouvy z Versailles) přesunul do Itálie a od roku 1921 zde také začal s výrobou. V Itálii
vznikl slavný hydroplán Wal. Mezi lety 1922 až 1930 firma vyráběla hydroplány, po převzetí moci nacisty se firma
mimo výroby civilních strojů pro společnost Lufthansa zabývala vývojem a výrobou letounů pro Luftwaffe, a tak zde
vznikl úspěšný bombardér Do 17.
Po druhé světové válce se Dornier přesunul do Zugu ve Švýcarsku a ve Španělsku vyráběl letoun STOL Do 25. Fir-
ma Dornier v sedmdesátých letech společně s francouzskou firmou Dassault-Breguet vyvíjela a vyráběla letoun Alpha
Jet, který se později stal standardním cvičným letounem NATO.
vyroci_c_12.qxd 10.1.2024 13:22 Page 4